Tento rok jsem se nemohla zůčastnit kvůli mé nemoci a hlavně úrazu Sepa. Nic to ale neměnilo, že jsem za naší partou jela. Pobyla jsem tam od středy do sobotu a musím říct, že to bylo super. Moc jsem nemohla cvičit, ale stopičku jsem trénovala i přes Sepův úraz jí šel celkem dobře. Dvakrát ho vzala Verča i na obranu. Kousal na místě, aby nenamáhal svoji nožičku.
Opět jsem se těšila na tábor i když jsem si myslela, že bude dělat Sepovi problém zavřený v kotci. Nějak to neřešil. Hlavně že se něco dělo.
A to se dělo. No co mám povídat, sešla se tu opravdu super parta lidí, která si sedla a nemělo to chybu. Samozřejmě že musím poděkovat Brhelovcům (to jsou naše skryté ruce a hlava) a figurantům Radkovi Kupkovi a Lukášovi Krausovi. Teda já sama mám ještě hodně práce na učení, ale beru to tak, že žádný učený z nebe nespadl.
Tento týden jsem se zůčastnila tábora na Zbraslavy. Jelikož je Sepp ještě malé štěně, tak jsem to pojala, jako pozorovací tábor. Zkoušela jsem poslušnost - chůzi u nohy, aportíky, něco málo z obrany a samozřejmě i stopu. Celkem jsem byla spokojená i když Sepp se snažil víc jako já . Dlouho jsem už necvičila a bylo to znát. Díky výcvikářům a figurantům Mirovi Valentinovi, Martinu Pejšovi a Lukáši Krausovi jsem pochopila dost věcí.
Tak příští tábor už bude určitě o něčem jiném jak pro Seppa, tak i pro mě.